Tento článek obsahuje anotaci dokumentu Evropské Komise o důsledcích stárnutí populace v zemích EU pro systému důchodového pojištění, zdravotnictví, dlouhodobé péče, vzdělání a dalších oblastí veřejných financí.

Dokument Evropské Komise a Výboru Ekonomické Politiky:
Vliv stárnutí populace na veřejné výdaje: odhady pro členské státy EU-25 na transfery týkající se důchodů, zdravotnictví, dlouhodobé péče, vzdělávání a nezaměstnanosti (2004 – 2050) lze stáhnout zde... (formát pdf 1430 kb)

Anotace

· úkolem je vypracovat odhady výdajů souvisejících se stárnutím populace, které budou porovnatelné mezi zeměmi,

· v nadcházejících desetiletích bude velikost a věková struktura evropské populace procházet dramatickými změnami způsobené nízkou mírou porodnosti, postupným prodlužování průměrné délky života a odchodem generace se zvýšenou porodností do důchodu,

· odhady počítají s nezměněnou politikou členských států ve sledovaném období a kromě důchodové oblasti jsou na ně využívány běžné modely vytvořené EK a EPC,

· zavedení ne-demografických ovladačů v metodice odhadů výdajů ve zdravotnictví je významným vývojem v procesu predikce,

· v roce 2050 bude objem evropská populace mírně nižší a její průměrný věk podstatně starší,

· demografické změny budou mít také závažný vliv na rozvoj trhu práce,

· počet zaměstnaných bude růst do roku 2017 (hlavně ve vztahu s nárůstem zaměstnanosti žen), kdy začne dominovat demografický efekt stárnutí a celková zaměstnanost se začne zmenšovat,

· vzhledem k tomuto trendu poklesu zaměstnanosti bude klesat i produktivita a s ní také i potencionální HDP,

· očekávají se i dramatické změny ukazatele ekonomického růstu, který by měl být v letech 2010 – 2030 neutrální a potom až do roku 2050 výrazně negativní (při rozvoji technologií bude jediným zdrojem ekonomického růstu produktivita práce),

· v období 2004 – 2050 veřejné výdaje v EU-15 porostou o 4%, v ostatních členských státech o 1,5% (nižší hodnota je způsobena hlavně sníženými výdaji na důchody v Polsku; při vyloučení Polska ze studie by byl nárůst o 5%),

· největší nárůst veřejných výdajů způsobený stárnutím populace bude v období let 2020 – 2040,

· důchodové výdaje porostou ve všech členských státech EU-15 výjma Rakouska (kvůli jejich reformě z roku 2000),

· důchodové výdaje v ostatních členských státech budou do roku 2030 klesat a poté stoupat (trendy v různých zemích se budou odlišovat),

· na veřejné důchodové výdaje bude mít na jedné straně dominantní vliv poměr závislosti stárnutí populace a na straně druhé ho budou vyrovnávat faktory jako míra zaměstnanosti, míra kvalifikace a relativní stupeň užitku,

· tyto veřejné výdaje budou také velmi citlivé na změny v průměrné délce života a v některých zemích na růst míry produktivity práce,

· oblast dlouhodobých veřejných výdajů ve zdravotnictví je extrémně komplexní problematikou – budoucí trendy jsou nejisté, dostupná data k porovnání jsou limitována a metody odhadů se v použitelnosti liší v rámci členských států (proto se na stranu poptávky a nabídky aplikovali také ne-demografické faktory),

· podle opatrného scénaře „AWG – Aging Working Group“ (beroucí v potaz kombinaci efektu stárnutí, zdravotního stavu starší části populace a příjmové elasticity poptávky) veřejné výdaje ve zdravotnictví vzrostou o 1-2% v podílu HDP ve většině členských států do roku 2050,

· studie dokazuje, že i když věk nemá obecně hlavní vliv na výdaje týkající se zdraví (ale spíše zdravotní stav jedince), tak samotný efekt stárnutí populace může mít za následek nárůst veřejné výdaje ve zdravotnictví

· podle odhadů mají také ne-demografické faktory vliv na veřejné výdaje zdravotnictví – např.: změny zdravotnické péče starších občanů můžou zkrátit výdaje až na polovinu (evidence a rozměr tohoto pozitivního efektu je ale nejasná),

· nárůst veřejných výdajů ve zdravotnictví je závislý na předpokládané příjmové elasticitě poptávky a vývoji jednicových nákladů (platy, ceny léků),

· podíl veřejných výdajů zdravotnictví na HDP může růst rychlým tempem pokud jednicové náklady porostou rychleji než jejich ekvivalenty v ekonomice jako celku, a to z důvodu zlepšování poskytované péče (redukce čekacích listin, rozšíření možnosti volby) nebo pokud vliv technologie povede k růstu poptávky po zdravotnické péči,

· efektivní využívání technologie je maximálné důležitý – v opačném případě vynaložené úspory z menších jednicových nákladů mohou být překonány dodatečnými náklady na poptávku po lepším léčení,

· ve zdravotnictví je důležité se zaměřit na faktory nabídky (technologické změny ve zdravotní péči), pochopit prostředí zdravotnických zařízení a pobídkový efekt,

· odhady veřejných výdajů ve zdravotnictví jsou zaměřeny pouze na veřejný sektor, proto by začlenění soukromého sektoru pomohlo účinně rozšířit tuto studii.