(21. ledna 2009) Zdravotní pojišťovny hospodařily s přebytkem. Zdravotní pojišťovny mají miliardy navíc. To byly časté zprávy o českém zdravotnictví v loňském roce, kdy se historicky podruhé od roku 1992 dostal systém z červených čísel. Jenomže teď Českou republiku zasáhla ekonomická krize, optimismus nás opouští a je třeba větší obezřetnosti. A zejména je pak třeba se snažit porozumět tomu, jaké faktory finanční rovnováhu ve zdravotnictví ovlivňují.
Právě to je cílem nové publikace „České zdravotnictví v roce 2050: Modely finanční udržitelnosti zdravotnictví v ČR“, která vznikla v rámci projektu Kulatý stůl.

Publikace, která je výsledkem práce analytiků, na 86 stranách přináší výsledky existujících modelů jako jsou modely Evropské komise, Světové banky či OECD a zejména pak nabízí vlastní modelování alternativních scénářů budoucího vývoje příjmů a výdajů zdravotnického systému. Přehlednou publikaci s 20 grafy a 9 srovnávacími tabulkami doplňuje datová aplikace, kterou si každý může zdarma stáhnout, namodelovat si vlastní prognózu vývoje finančních toků ve zdravotnictví a sledovat tak dopady změn jednotlivých proměnných jako je nárůst nezaměstnanosti, zvýšení mezd lékařů apod. „Model je hračka. Je to pomůcka pro politiky i všechny ostatní, kteří mají zájem porozumět tomu co a jak ovlivňuje budoucí vývoj financování zdravotnického systému,“ uvádí Ondřej Mátl, koordinátor projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice a spoluautor publikace, a dodává: „Přestože předpovědi výdajů na zdravotnictví mají ve světě dlouhou tradici, pokud srovnáme předpovídané hodnoty se skutečnými, dochází zpravidla k poměrně vysokému nadhodnocení. Prognostici se tak často mýlí. Jednotlivé státy totiž na zdravotnictví vynakládají vždy přesně tolik, kolik si přejí a rozhodnou vybírat na základě principu ‚kolik si můžeme dovolit‘. Projekce tak spíše slouží k zachycení napětí mezi ochotou prostředky vydávat a předpokládaným nárůstem potřeby prostředků.“

„Samotné modelování není primárně určeno k tomu, aby přesně predikovalo, jak bude budoucnost vypadat. Spíše nám umožňuje porozumět výzvám, jimž bude třeba v budoucnu čelit, a určit, které determinanty nejvíce ovlivní dlouhodobou udržitelnost sociálních programů včetně zdravotnictví Realizované předpovědi výdajů na zdravotnictví dosahují v závislosti na zvoleném scénáři různých hodnot. Od nejnižších, kdy by v roce 2050 výdaje poklesly z dnešních cca 5,75 % na 4,69 % HDP, až k nejvyšším, kdy by vzrostly na 14,10 % HDP. Tak by tomu bylo, pokud bychom chtěli, aby naši lékaři a sestry měli relativně stejné platy jako zdravotníci na západě,“ říká analytička projektu PhDr. Kateřina Pavloková.

Experti současně zveřejnili svůj úmysl modely dále zdokonalovat. „Naše porozumění finančním vztahům ve zdravotnictví je totiž stále poměrně malé. Musíme se vymanit z myšlenkových schémat, ve kterých řešení spočívají pouze v tom, na úkor koho nebo čeho problém řešíme a vlastní podstata řešení zůstává nepodchycena. Zdraví a péče o zdraví dává vlastní a nezcizitelnou ekonomickou hodnotu. Do modelů je třeba vnést dynamiku, pracovat s dopady poskytované péče na úmrtnost, úroveň zdraví žijících osob a prodloužení délky našeho života. Od úrovně zdraví se totiž odvozuje náš ekonomický potenciál, který může být využit k ekonomické aktivitě (a tím další tvorbě HDP) nebo k poskytování neformální péče v rámci domácností a tím k odlehčení nebo úsporám formální péče,“ vysvětluje analytik MUDr. Stanislav Vachek.

Publikace je ke stažení zde...