(16. ledna 2009) České zdravotnictví na sebe v poslední době poutá velkou míru pozornosti nejen medií, ale i samotných občanů a jejich volených zástupců. Ti si pokládají stále více otázek, z nichž nejčastější je jaká bude budoucnost a směr, kterým se má české zdravotnictví ubírat? A právě za účelem hledání inspirace je žádoucí se podrobně dívat, co se děje kolem nás, jaké změny zdravotnictví probíhají za hranicemi našeho státu, jak jsou hodnoceny a jaký mají dopad.

To je cílem nové publikace „Zdravotnictví za hranicemi: Přehled vybraných reformních opatření v evropských zemích“, která vznikla v rámci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice.

Publikace, která je výsledkem práce nezávislých analytiků, na 80 stranách nabízí popis komplexních reforem systémů financování zdravotnictví v 7 evropských státech a předkládá 79 konkrétních příkladů změn zdravotnických systémů. „V posledních dvaceti letech došlo prakticky ve všech zemích Evropy k menším či rozsáhlejším reformám systémů zdravotní péče, někteří autoři v této souvislosti hovoří o epidemii reforem. Pro Českou republiku jsou zahraniční změny velmi podnětné a zajímavé, byť ne nutně zcela přenosné. Při rozhodování o způsobech řešení našich vlastních problémů musíme zvažovat náš historický vývoj, zájmy jednotlivých aktérů a také naše ekonomické možnosti,“ uvádí Ondřej Mátl, koordinátor projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v České republice a spoluautor publikace, a dodává: „Vlastní rozhodnutí tak zůstane vždy na nás.“

Již brzy po obnovení demokracie a zhroucení komunismu spatřila v tehdejším Československu světlo světa řada reformních návrhů a byla také přijata řada reformních opatření. Přesto se nepodařilo odstranit významné problémy, se kterými se zdravotnictví potýkalo a potýká dodnes. Vlády tak neustále hledají optimální řešení typického ekonomického problému – zajištění rovnováhy mezi neomezenými přáními a potřebami na straně jedné a omezenými zdroji na straně druhé. Skutečností je, že všude v Evropě výdaje na zdravotnické systémy dlouhodobě neustále rostou. "Státy na tento trend reagují posilováním odpovědnosti jednotlivců za vlastní zdraví, podněcováním konkurence mezi poskytovateli a správci veřejných prostředků, nahrazováním veřejných financí soukromými zdroji, omezování nárůstu rozpočtů poskytovatelů zdravotní péče a uplatňování přímých a nepřímých restrikcí,“ říká analytik projektu Mgr. Tomáš Roubal.

„Je jisté, že systémy poskytování zdravotní péče u nás doma, v celé Evropě i v dalších částech světa budou procházet další výraznou změnou. Pravděpodobně budeme svědky neustálého přizpůsobování dílčích aspektů jednotlivých zdravotnických systémů. Výzvou tak nebude systémy jednorázově reformovat, ale spíše kontinuálně transformovat. Diskuse o změnách se také budou postupně posouvat od úzkého zaměření na zdravotní služby k celistvému vnímání péče o zdraví a spolupráci všech sektorů a resortů včetně životního prostředí, dopravy, profesionálních sociálních služeb nebo péče neformální,“ vysvětluje analytik projektu MUDr. Stanislav Vachek.

Publikace je ke stažení na adrese http://www.kulatystul.cz/cs/node/274.