S cílem podrobně analyzovat realizované transformační kroky v systému zdravotního pojištění v Německé spolkové republice, byl v říjnu v rámci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví uspořádán odborný seminář s názvem Sociální pojištění v Německu: Reformy a jejich problémy.

Na tomto semináři vystoupil Hans-Hartmut Weisberg, ředitel BKK Akademie, a Markus Buhrmann, vedoucí rozvoje zdravotního pojištění téže instituce. Seminář uvedl Pavel Hroboň, náměstek ministra zdravotnictví pro oblast zdravotního pojištění, který vyzdvihl společné rysy našich systémů – možnost  svobodné volby lékaře a systém konkurujících si zdravotních pojišťoven.

Prezentace v německém a/nebo českém jazyce, včetně jejich krátké anotace v češtině, jsou k dispozici ke stažení. Fotodokumentace ze semináře je zde…

Popis prezentace:Hans-Hartmut Weisberg a Markus Buhrmann: Probleme der Sozialen Sicherung in Deutschland (Problémy sociálního pojištění v Německu).

Němečtí experti v prezentaci popisují strukturu německého systému zdravotnictví a kontextuálně jej zasazují do soustavy sociálního pojištění. Systém sociálního pojištění v Německu řeší komplexním a poměrně integrovaným způsobem problémy nemoci, stáří, závislosti na pomoci druhé osoby, úrazů a v neposlední řadě také nezaměstnanosti. Zdravotní pojištění, jehož součástí jsou v Německu také nemocenské dávky, hospodařilo v roce 2006 celkem se 147 mld. Eur, vedle toho je součástí sociálního pojištění dále pojištění dlouhodobé péče (s rozpočtem 18 mld. Eur), úrazové pojištění (11 mld. Eur) a důchodové pojištění disponující rozpočtem ve výši 240 mld. Eur z něhož se hradí vedle důchodů kupříkladu také rehabilitace. V Německu je hluboce zakořeněn a uplatňován princip subsidiarity; pokud pojistné systémy nestačí na pokrytí řešení daného problému, je třeba využít vlastní jmění (majetek) a následně také příjmy a majetek dětí, neboť v Německu platí oboustranná vyživovací povinnost. Teprve po vyčerpání těchto zdrojů nastupuje státem garantovaný systém sociální pomoci.

Hans-Hartmut Weisberg a Markus Buhrmann se dále zabývali problémy dlouhodobé udržitelnosti financování jednotlivých systémů sociálního pojištění. Německý systém sociálního pojištění podle autorů z BKK Akademie čelí podobně jako systémy jiných evropských států fenoménu stárnutí populace; zvláště rapidní transformací prochází v Německu demografická struktura u vyšších věkových skupin nad 80 let, kde je do roku 2030 prognózován nárůst až o 40 %. U zdravotního pojištění modely v souvislosti se stárnutím populace projektují potřebný nárůst sazby pojistného ze současných 14 % na 22 % při optimistickém scénáři a při pesimistickém 32 % v roce 2050 tak, aby byl zachován současný rozsah a maximální kvalita poskytovaných služeb. V případě pojištění dlouhodobé péče je nárůst ještě dynamičtější; v současnosti se sazba pojistného pohybuje ve výši 1,95 %, pro rok 2030 je prognózována na 3,5 – 3,8 %. V oblasti důchodového pojištění se díky rasantnímu zvýšení věkové hranice odchodu do důchodu a omezení započitatelných dob podařilo dosáhnout relativní stability systému; zatímco před reformami byl prognózován nárůst ze současných cca 20 % až na 41,7 % v roce 2030, po započtení reforem prognózy zobrazují pouze mírný nárůst na 21,9 % ve střednědobém horizontu pro rok 2030.

Prezentaci němečtí experti uzavřeli s tím, že potíže a hlavní problémy stále reformovaného systému spočívají zejména v nedostatku konkurence. Negativně tak hodnotili stávající německé reformní aktivity, které usilují o smluvní monopol a slučování pojišťoven (deklarovaným cílem je snížení současných 200 pojišťoven na 30 – 50 pojišťoven) či nově zaváděný zdravotní fond a zavedení jednotné sazby zdravotního pojištění na úrovni 15,5 % (dodnes si zdravotní pojišťovny konkurovali i v oblasti sazeb). Autoři také kriticky hodnotili vymezení výkonů nehrazených ze zdravotního pojištění a nastavený systém spoluúčasti (poplatky u praktických lékařů, na léky, obvazový materiál, domácí lékařskou péči, za jízdné sanitou, ošetření v rehabilitačních zařízeních apod.), který podle jejich názoru nemotivují ke zdravému životnímu stylu a prevenci onemocnění. Podle jejich názoru, je třeba více na řešení problémů zainteresovat firmy a zajistit vyšší spoluúčast podniků.

V navazující diskusi němečtí experti komentovali způsob vedení veřejné diskuse o reformách financování zdravotnictví v Německu. Uvedli, že v Německu, kde vládne velká koalice CDU a SDP, mají vládní strany odlišné představy o potřebných reformách financování zdravotnictví. Zatímco křesťanští demokraté historicky usilují o zavedení nominálního pojistného, sociální demokraté mají jako prioritu zavedení občanského pojištění a rozšíření statutárního systému na všechny obyvatele. Experti upozornili také na to, že podle jejich názoru nelze nahlížet na potřebné reformy pouze optikou financování, ale je třeba zajistit provázání s úpravami struktury zdravotní péče a postavení pacientů, poskytovatelů a pojišťoven ve zdravotnictví. Podle jejich názoru jsou klíčovými problémy vymezení rozsahu zdravotní péče, regulace uplatňování maximální medicíny, udržitelné řízení technologického pokroku a reakce na demografické výzvy. Zapomínat není také možné na etický rozměr reformních kroků. Do diskuse se aktivně zapojil také Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby Ministerstva práce a sociálních věcí, s jehož pomocí byl seminář uspořádán, který obrátil pozornost na problematiku dlouhodobé péče. Právě pojištění dlouhodobé péče, které bylo v Německu zavedeno legislativou z roku 1994 v souvislosti s diskusemi k tématu stárnutí populace, je i podle jeho názoru nástrojem, kterým bychom se mohli inspirovat. Na německém modelu pojištění dlouhodobé péče je přitom velmi zajímavé také to, že je administrativně zajišťováno zdravotními pojišťovnami a je tak poměrně úzce provázané se systémem zdravotního pojištění.