V pondělí 23. června 2008 se v pražském kongresovém hotelu Clarion uskutečnila panelová konference projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR s názvem České zdravotnictví v číslech a názorech, kde byla představena Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR.

Nedílnou součástí této konference byly připravené panely, které ilustrují jednotlivá témata a byly zpracovány jako pomůcka pro diskusi. Fotografie z konference jsou zde... Audiozáznam z konference je k dispozici v kanceláři projektu.

Konferenci zahájil a posléze i moderoval koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. Ten představil program konference a přivítal politiky a odborníky ODS, KSČM, KDU-ČSL a Strany zelených spolupracující na projektu a více než stovku účastníků z řad pacientských organizací, profesních komor, poskytovatelů péče, pojišťoven, veřejné správy, akademické i politické obce. Konference se mimo jiné zúčastnili MUDr. Alena Palečková, poslankyně Senátu Parlamentu ČR, MUDr. Jana Rybínová, poslankyně Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, MUDr. Milan Kubek, prezident České lékařské komory, Mgr. Stanislav Havlíček, prezident České lékárnické komory. MUDr. Roman Flašar, předseda sdružení Lékaři pro reformu, Ing. Ladislav Friedrich, CSc., ředitel Oborové zdravotní pojišťovny zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví, MUDr. Jiří Bek, ředitel České národní zdravotní pojišťovny, Ing. Jaromír Gajdáček, ředitel Zdravotní pojišťovny Ministerstva vnitra, MUDr. Pavel Hroboň, M.S., náměstek pro zdravotní pojištění MZ, MUDr. Martin Beneš, ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv. MUDr. Rostislav Čevela, ředitel odboru posudkové služby MPSV, Mgr. Marie Košuličová, ředitelka NCONZO nebo MUDr. Zdeněk Hadra, ředitel IPVZ. Úplný seznam účastníků je k dispozici zde...

Slavnostní zdravici za vládu, která projekt Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR iniciovala následně přednesl ministr zdravotnictví MUDr. Tomáš Julínek, MBA- Podle jeho slov nebylo v napjaté politické atmosféře úplně jednoduché pro vládu České republiky vytvořit podmínky pro projekt Kulatý stůl tak, aby získal punc nezávislého orgánu. To se podle ministra nicméně podařilo a dnes již všichni mají pocit, že je třeba nastolit politickou i odbornou diskusi o českém zdravotnictví a jeho budoucnosti. Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR je podle jeho slov prvním počinem, kdy po revoluci, leží na stole ucelený materiál popisující české zdravotnictví. Tato Zpráva je důležitou základnou pro to, abychom se mohli bavit dál. Podle p. ministra je to správná provokace aby politické strany a subjekty sdělili občanů co s problémy udělají, jak je budou řešit a byli schopni udělat kompromisy pro Českou republiku a její občany.

Po slavnostním zahájení konference koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. představil formou powerpointové prezentace samotnou Zprávu o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR včetně způsobu jejího zpracování a plánu dalších prací v rámci projektu Kulatý stůl. Ve svém přípěvku uvedl základní informace o projektu, kdo a jak na projektu participuje, jaké dokumenty byly za dobu existence projektu vytvořeny a co obsahuje prezentovaná Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR. Podle jeho názoru bylo cílem Zprávy shromáždit fakta a názory a vytvořit prostor pro věcnou diskusi, což se alespoň na papíře podařilo. Dle jeho slov by si měl každý nad Zprávou identifikovat ty nejpalčivější problémy, které považuje za nejdůležitější. Na první analytickou fázi naváže fáze druhá koncepční. Ta by měla hledat odpověď na otázku jak by bylo možné systém zdravotnictví v reakci na objektivní vnější vlivy měnit. Mezi připravované materiály patří model finanční udržitelnosti zdravotnictví v ČR, přehled reformních opatření ve zdravotnictví v zahraničí a návrhy reformních opatření pro zdravotnictví v ČR.

Následoval blok příspěvků odborných zástupců politických stran, kteří se expertní diskusí, podněty a oponenturou textů podíleli na zpracování Zprávy o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR. Sérii vystoupení zahájila PharmDr. Jarmila Skopová, zástupkyně Strany Zelených, která ve svém projevu uvedla, že projekt Kulatý stůl není poradním orgánem ministra a ani Zpráva není obhajobou právě předkládaných transformačních zákonů. Zpráva podle jejích slov představuje sylabus dat a názorů, ze kterých lze odvodit i identifikovat problémy, které tíží zdravotnictví, a které mohou ukazovat, kam je třeba se ubírat. Zpráva je tak, podle jejího názoru, základem pro změny, které je třeba ve zdravotnictví provést. Následoval příspěvek MUDr. Vladimíra Říhy, zástupce KDU-ČSL. Podle jeho slov se po roce 1989 pořádala řada odborných grémií a vzniklo množství dokumentů, které často skončily v zásuvkách a nebyly využity v praxi. Podle jeho názoru podobné nebude osudem tohoto projektu a zveřejněné Zprávy. V dnešním zdravotnictví existuje podle jeho slov spousta problémů, při jejichž identifikaci a řešení se střetávají odborníci. To, co je podle jeho názoru důležité, je skutečnost, že existuje napětí mezi potřebami a možnostmi, napětí mezi různými pohledy na zodpovědnost za zdraví. Na jedné straně je třeba při hledání optima zdůraznit osobní odpovědnost, na druhou stranu je však jisté, že v evropských poměrech je určitá pomoc státu obvyklá. Věcí politického rozhodování přitom je určit nakolik je to odpovědnost za zdraví úloha státu a nakolik je to úloha samotného jedince. Dalším vystupujícím byl MUDr. Tom Philipp, Ph.D., také delegovaný KDU-ČSL. Podle jeho názoru je diskutovaná Zpráva o stavu, vývoji a výhledu zdravotnictví v ČR příkladem toho, že i v dnešní, pro zdravotnictví turbulentní době, lze najít na odborně politické úrovni konsensus na některých věcech a s chladnou hlavou analyzovat data z doby minulé a současné. Podle jeho slov je tak analytická část projektu dobrým startovacím můstkem pro druhou koncepční část projektu, která by měla dát doporučení, jak se ubírat v reformování systému. Dle jeho vyjádření bude tato část těžší, neboť názorové a stranické pohledy budou pravděpodobně odlišnější. Nicméně dosavadní komunikace a vzájemná důvěra vytváří prostor pro rozumná doporučení. V bloku vystoupení odborných zástupců politických stran pokračoval MUDr. Milan Cabrnoch, delegovaný za ODS. Podle jeho názoru se podařilo sladit výrazně rozdílné názory a ukázat, že se odborníci napříč politickým spektrem umí dohodnout. Projekt Kulatý stůl je tak v ostrém kontrastu s permanentním ostrým a hodně personálním rozporem na úrovni parlamentní politické scény, kde probíhá diskuse velice ostře, ale nesmírně povrchně, bez předkládání argumentů, bez naslouchání jeden druhému a bez pořádné diskuse před rozhodnutím. Dle jeho slov je potřeba hledat řešení identifikovaných problémů, nemá smysl před nimi strkat hlavu do písku, ani vytahovat meče a prolévat krev. Tato řešení by jeho slovy bylo dobré popsat i ve spolupráci se sociálními demokraty v celé šíři spektra stran zastoupených v poslanecké sněmovně. Posledním ze zúčastněných odborných zástupců politických stran byl prof. MUDr. Leoš Navrátil, CSc. delegovaný KSČM. Podle jeho slov se při práci v projektu vyskytly názorové rozdíly, ale ty jsou vždycky a nespočívají pouze v ideologických východiscích. Rozdílnost názoru a jejich sbližování je přitom pokrokem jakékoliv odborné vědecké práce. Podle jeho názoru Zpráva poukázala na řadu problémů, které je třeba řešit. Příkladem je nízký objem prostředků, které jsou na rozdíl od úrovně péče za průměrem obvyklým v Evropské unii. Dle jeho vyjádření u nás stále postrádáme větší finanční zainteresovanost regionů a městských úřadů. Dále prof. Navrátil vyzdvihl potřebu mít dobře vzdělané lékaře a zdravotníky a v tomto kontextu upozornil, že se u nás stále neřeší finanční zajištění pregraduální výchovy a je podceňováno i postgraduální vzdělávání lékařů. Podle jeho slov je stále čas a prostor problémy řešit. Koordinátor projektu a moderátor konference blok příspěvků odborných zástupců politických stran uzavřel s tím, že se na práci podíleli dále MUDr. Petr Zimmermann, delegovaný ODS, MUDr. Jaroslav Smutný za Stranu zelených a Ing. Oldřich Nápravník, CSc. za KSČM, kteří se však konference nemohli zúčastnit.

Konference pokračovala vystoupením politických zástupců v projektu Kulatý stůl. Tento blok zahájila Mgr. Soňa Marková z KSČM. Ta uvedla, že KSČM přijala účast v projektu, vědoma si některých problémů a nutnosti je řešit v širokém politickém konsensu při zachování solidarity a ústavou definovaných práv. Podle jejího názoru byl odveden velký kus práce, za nedostatek je však možné považovat, že Zpráva neobsahuje hodnocení změn resortu. Za systémově chybný a nepřijatelný považují komunisté totiž současný postup ministerstva nejdříve rozhodnout o změnách a teprve poté se zajímat co vyplývá z analýzy stavu předcházejícího změnám. Podle jejího odhadu se v českém zdravotnictví ztrácí 10 až 20 % prostředků, vliv na to mají například marketingové pobídky farmaceutických firem, které lze s nadsázkou klasifikovat jako korupci placenou s veřejných peněz. Diskutovala také jaká je a jaká má být solidarita v systému. Mgr. Marková dále uvedla, že v současnosti není nedostatek prostředků ve zdravotnictví, naopak vznikl přebytek a dnes není jasné jak správci veřejných prostředků nakládají se vzniklým ziskem. Protože je celková finanční bilance systému pozitivní, je nutné důvody pro reformu hledat mimo stav ke konci roku 2007. V závěru svého vystoupení Mgr. Marková uvedla, že KSČM vysoce oceňuje obrovský kus práce v rámci první fáze projektu Kulatý stůl. Podle jejího názoru výsledná Zpráva obsahuje řadu korektních podkladů pro objektivní a solidní návrh pro řešení problémů zdravotnictví. Protože však dle jejích slov ministerstvo zdravotnictví realizuje vlastní reformy a projekt Kulatý stůl by mohl být považován za ospravedlnění současných reforem, KSČM se proto do budoucna nemůže účastnit politické roviny projektu. Na vystoupení Mgr. Markové navázala její kolegyně za KSČM MUDr. Taťána Jiroutová. Ta se věnovala nastavení kontrolních mechanismů. Upozornila, že se pohled politických stran na konkrétní nastavení mechanismů liší. Vzpomněla komisi účelné farmakoterapie a upozornila na problémy lékových interakcí. Dále podpořila systém kapitačních plateb praktických lékařů s tím, že obdobný systém by mohl být uplatňován také u specializované péče. Podle jejích slov je nutné stanovit standardy léčebné péče, určit spádové oblasti a stanovit normativy praktiků na počet obyvatel. Navazovalo vystoupení MUDr. Tomáše Julínka, MBA za ODS. Dle jeho slov na politické úrovni probíhala debata o hlavních cílech směřování zdravotnického systému. Při podrobném zkoumání se cíle jednotlivých stran příliš neliší; tyto cíle hovoří o solidaritě, dostupnosti a kvalitě péče. Podle jeho názoru tak není pocit neshody v cílech. To v čem se strany nepochybně budou lišit je jak naplnit tyto cíle. Zde je třeba srovnání a odborná reflexe politických záměrů. Dle jeho slov diskuse o stávajících navrhovaných změnách i budoucích reformách byla, je a bude. Věci je třeba oponovat, bavit se o nich, nicméně je legitimní o změnách hovořit. Při diskusích o reformách je však třeba odlišit to, co je politickou odpovědností dneška a co je žádoucí řešit v budoucnu. Dle jeho slov je dnes nutné provést institucionální reformu tedy dokončit to, co se začalo v devadesátých letech při nastavení pojišťovacího systému. To co nás čeká v budoucnu se týká především financování zdravotnictví a to by mělo být předmětem dalšího dojednávání. ODS v tomto aspektu navrhuje spořící účty a nominální pojistné. Na vystoupení MUDr. Tomáše Julínka, MBA navázal Bc. Marek Šnajdr delegovaný ODS. Ten uvedl, že cílem práce Kulatého stolu není hodnotit poplatky či hospodaření zdravotních pojišťoven. Kulatý stůl se má zaměřit na výzvy jako je stárnutí populace, technologický pokrok, existence nových léčebných postupů, které ovlivňují stabilitu financování. Je proto třeba se vrátit ke genezi projektu. Inspirací byla Bezděkova komise, společné je hledání stability financování systému. Všechny politické reprezentace se dnes shodují na tom, že zdravotnictví není stabilní a že změnu potřebujeme. Logicky se politické strany liší v tom jak situaci řešit, v jakých parametrech a jakých principech změny realizovat. Dle jeho slov je třeba odpolitizovat odbornou tématiku, shodnout se na nezpochybnitelných faktech a potřebných a nutných změnách. Cílem je přinutit politickou reprezentaci, aby se začala zabývat věcmi, které se projeví za dvacet let a nejenom vidět na horizont příštích voleb. Posledním vystupujícím byl MUDr. Josef Janeček z KDU-ČSL. Dle jeho slov Zpráva nezávisle hodnotí české zdravotnictví. Dosavadní postup byl ten, že se hledalo řešení aktuálních problémů. Oproti tomu se projekt Kulatý stůl pokouší o nadčasovou diskusi. V té je třeba definovat cíl našeho snažení, kterým by mělo být zlepšení zdravotního stavu našich obyvatel. Podle jeho slov je velkým problémem ve zdravotnictví to, že si neuvědomujeme, že zdravotnictví nelze řešit resortním pohledem. Například pokud resort práce a sociálních věcí posune věkovou hranici odchodu do důchodu dramaticky ovlivní bilanci zdravotnického systému. Je proto třeba rozšířit hledání řešení i o sociální aspekty. Problém dlouhodobých koncepčních řešení je v tom, že na nich není možné do konce volebního období ukázat okamžitý výsledek. Dle jeho slov problém není to, jestli víme, protože víme, ale problém je, zdali chceme. K tomu chybí síla a vůle. Pokud by projekt Kulatý stůl přispěl k tomu, že aspoň někteří získají odvahu, že by nejenom věděli, ale chtěli, potom bychom s naším zdravotnictví pohnuli. Koordinátor projektu blok příspěvků politických představitelů ukončil s tím, že se na práci podíleli dále Ing. Jiří Carbol z KDU-ČSL, MUDr. Džamila Stehlíková a PhDr. Olga Zubová ze Strany zelených, kteří se však konference nemohli zúčastnit.

V diskusi vystoupil jako první prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek. Ten ve svém vystoupení uvedl, že pozice lékařské komory je od počátku projektu neměnná – Kulatý stůl je velmi užitečný měl existovat dávno. Výhrady vyjádřil k načasování, protože dle jeho slov není možné dělat analýzu a současně realizovat zásadní kroky, které celý stav zdravotnictví změní. Protože se ukazuje, že reformy nebudou, je možné navázat na závěry z analytické zprávy a zahájit seriozní diskusi o permanentních změnách, kterými bude muset zdravotnictví procházet. Dle jeho názoru reforma nemůže být velkým třeskem, zdravotnictví, jako každý jiný složitý systém, je třeba kultivovat a měnit postupně. Podle jeho názoru Zpráva prokázala to, co již většina odborníků věděla. České zdravotnictví je efektivní, efektivita je však dosahována na úkor těch, kdo ve zdravotnictví pracují. Zaměstnanci ve zdravotnictví tak systém dotují, nesvětová je totiž pouze cena lidské práce. Dle jeho slov je třeba, aby si politici uvědomili, že investice do zdraví jsou ty nejefektivnější investice, které mohou být, protože pouze zdraví lidé mohou pracovat, vytvářet hodnoty a platit daně. V diskusi dále vystoupil mimo jiné prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. který ocenil, že Zpráva byla připravena, neboť obsahuje celou řadu informací, ke kterým by bylo velmi obtížné se dostávat. Upozornil, že je třeba rozvést a věnovat se do budoucna tématu primární prevence, protože ta je cestou jak hledat hospodárnost v péči o zdraví.

Moderátor následně diskusi v plénu uzavřel a vyzval účastníky konference, aby v diskusi pokračovali u panelů. V závěru poděkoval všem zúčastněným za ochotu a čas spolupracovat na projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování zdravotnictví v ČR.