Často kladené otázky ke zdravotnictví
Často kladené otázky ke zdravotnictví
Proč výdaje na zdravotnictví porostou?
V posledních patnácti letech došlo k výrazné proměně české populace. Průměrná délka života se v naší zemi prodloužila o 4 roky, porodnost se v průběhu tohoto období snížila o 21 %. Počet lidí v důchodovém věku se od začátku devadesátých let téměř nezměnil. Pohled na období nadcházejících 15 let je ovšem více alarmující. V roce 2021, kdy půjdou do důchodu silné ročníky narozené v šedesátých letech, bude každý pátý občan v důchodovém věku. Oproti současnosti lze počítat s 43procentním nárůstem počtu obyvatel v kategorii nad 65 let. Populace bude stárnout, více občanů se bude dožívat vyššího věku, který s sebou přináší vyšší pravděpodobnost onemocnění. Zatímco vzrůstající podíl seniorů způsobí, že hodně lidí bude ze systému zdravotního pojištění čerpat, úbytek lidí v produktivním věku bude zároveň znamenat, že čím dál méně lidí bude do systému postaveném na průběžném financování ze svých platů přispívat. To má samozřejmě vazbu na finanční rovnováhu systému veřejného zdravotního pojištění a jeho dlouhodobou udržitelnost v dnešní podobě.
Existují vedle stárnutí populace ještě jiné příčiny růstu výdajů na zdravotnictví?
Faktorů ovlivňujících růst výdajů je celá řada. Vedle stárnutí populace je další nejvýznamnější příčinou růstu výdajů na zdravotnictví dostupnost nových účinnějších a bezpečnějších (a zároveň dražších) léčebných postupů. To vede nejenom k náhradě levnějších postupů za dražší, ale především to rozšiřuje počet léčených občanů. Pokud je například náhrada kyčelního kloubu riziková, tak ji podstupuje málo lidí. Když se stane bezpečná a přináší dobré výsledky, požaduje ji mnohem více lidí. Tyto změny jsou v mnoha ohledech pozitivní, jsou však vykoupeny růstem výdajů na celý zdravotnický systém. Od roku 2000 se výdaje zvedaly průměrně o 8 % ročně, což výrazně převyšuje i dnešní velmi vysoké tempo růstu ekonomiky. Velmi opomíjenou skutečností je i nárůst potřeby ošetřovatelské péče o osoby s výrazným omezením soběstačnosti, ve většině případů spojeným s chronickým onemocněním. Péče o tyto osoby je nyní ve značné míře zajišťována mimo zdravotnický a sociální systém, především neformálním (a neplaceným) způsobem - rodinou. Měnící se model společnosti a nepřítomnost členů rodiny v důsledku zaměstnání povede k dalším výdajům na zajištění potřebné péče o tyto občany za úhradu.
Jaký bude důsledek růstu výdajů ve zdravotnictví?
Česká republika patří k zemím s nejvyšším podílem veřejných prostředků na úhradách zdravotní péče, přičemž mezi vyspělými státy patří zároveň k zemím s průměrnými celkovými výdaji na zdravotnictví (měřeno podílem na HDP). Vyznačujeme se nejrychleji stárnoucí populací. Ekonomická stabilita zdravotnického systému je v dlouhodobém horizontu beze změn neudržitelná. Vzhledem k možnostem dnešní medicíny budou celkové zdroje určené na zdravotní péči vždy nedostatečné. Nárůst finanční nákladnosti systému vyvolává otázku, odkud mají být rostoucí výdaje placeny – zda z veřejných rozpočtů nebo ze soukromých zdrojů formou nárůstu spoluúčasti či přímých plateb. V případě veřejných rozpočtů máme na výběr mezi zvýšením sazby pojistného na zdravotní pojištění, zvýšením daní, nebo snížením jiných veřejných výdajů (například na školství nebo dopravní infrastrukturu).
Jaké jsou výdaje na české zdravotnictví (relativně vůči některým státům EU)?
Zdroj: OECD Health Data 2006. Údaje za rok 2005
Podíl výdajů na zdravotnictví vůči HDP
ČR 7,5%
Rakousko 7,7%
Francie 10,1%
Německo 11,1%
Irsko 7,4%
Nizozemí 9,1%
Počet lékařů na 100000 obyvatel
ČR 347
Rakousko 325
Francie 337
Německo 359
Irsko 265
Nizozemí 334
Počet akutních lůžek na 100000 obyvatel
ČR 620
Rakousko 600
Francie 380
Německo 690
Irsko 297
Nizozemí 300
Podíl veřejných výdajů na zdravotnictví
ČR 91,4
Rakousko 67,6
Francie 76,3
Německo 78,5
Irsko 78
Nizozemí 62,4