(Praha, 25. března 2008). Koncem března se již poosmé sešlo osm nominovaných expertů politických stran u Kulatého stolu k budoucnosti financování českého zdravotnictví. Cílem jejich setkání bylo zhodnocení organizace českého zdravotnictví a jeho výsledků. Experti současně diskutovali další části připravované Zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví, které byly již předmětem minulých jednání zabývajících se zdravím populace či spotřebou zdravotní péče. 

Hodnocení organizace zdravotnického systému. To bylo jedno ze dvou hlavních témat březnového setkání politických expertů Kulatého stolu k budoucnosti financování českého zdravotnictví. Na pořadu jednání byla jednak diskuse historických souvislostí utváření zdravotnického systému na našem území, dále pak role jednotlivých aktérů (pacienti, poskytovatelé, plátci a další skupiny subjektů) a v neposlední řadě také stavu právního zakotvení zdravotnického systému. „Budoucnost českého zdravotnictví a jeho financování je do značné míry determinována jeho historií. Počátkem devadesátých let jsme založili systém veřejného zdravotního pojištění, v druhé polovině posledního desetiletí dvacátého století jsme zrušili okresní úřady, vytvořili úřady krajské a dali jim do vínku velkou část zdravotnických zařízení, v tomto miléniu jsme vstoupili do Evropské unie a ztratili část suverenity v oblasti tvorby zdravotní politiky. To jsou fakta, které dnes zdravotnický systém ovlivňují a musíme je brát ve svých úvahách o budoucím směřování zdravotnictví jako určité meze ve kterých je nutné se pohybovat,“ uvedl k tomuto tématu koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, Msc. K situaci v oblasti práva koordinátor projektu dodal, že „Právo Evropského společenství, které má dopady i do zdravotnictví, je dosud v České republice zcela opomíjeným tématem. Česká republika přitom nezvládá zapracovávat do svých zákonů evropskou legislativu v oblasti zdravotnictví v termínech, na kterých se v rámci předvstupního procesu dohodla s Evropskou komisí. Kvůli dvaceti problematickým směrnicím Evropská komise našemu státu hrozí velkými pokutami a žalobami. Historicky první žaloba více než před dvěmi roky se přitom týkala nedostatečného převedení směrnic o uznávaní diplomů lékařů a zubařů.“

Dalším tématem jednání byla diskuse výsledků zdravotní péče. Jak k tomuto tématu uvedla analytička projektu Mgr. Martina Rokosová „v prvé řadě si je potřeba uvědomit, že poskytovaná zdravotní péče je pouze jedním z faktorů ovlivňujících stav zdraví populace. Účinek zdravotní péče na zdraví populace však v čase roste; zatímco dříve se tradovalo, že zdravotní péče ovlivňuje naše zdraví pouze z 10%, nedávné studie ukazují, že u chronických onemocnění je to dnes i více než 50%. Statistické zachycení dopadů a výsledků zdravotní péče je však velice obtížně a je proto třeba veliké opatrnosti a obezřetnosti při formování závěrů.“ Analytik projektu MUDr. Stanislav Vachek k tomu dodal: „Hodnocení výsledků je mimořádně komplikované u kombinace více chronických onemocnění (což je velmi častá situace především u seniorské populace), kde účinné postupy vedoucí ke zlepšení jednoho onemocnění vedou ke zhoršení jiného onemocnění, popřípadě ke zhoršení celkové kvality života. U chronických onemocnění navíc vystupuje do popředí to, že zde na celkovém výsledku dominuje aktivní účast nemocného a jeho rodiny na péči (sledování stavu, včasné rozpoznání zhoršení stavu, dodržování léčebného režimu, úprava životosprávy a podobně). Je proto velmi obtížné posoudit, které změny v úrovni zdraví jsou výsledkem zdravotní péče a které vlastní péče nemocného a jeho rodiny. Obdobný problém je v určování přínosů zdravotní péče, na které se dlouhodobě podílí více poskytovatelů – těžko se hodnotí jak se na výsledku podílí primární lékař, jak lékárník, jak ambulantní specialisté, jak nemocnice atd.“ Odborníci se v rámci tohoto bodu zabývali dále problematikou efektivity zdravotnictví, hodnocením vstřícnosti zdravotnického systému, dostupnosti a kvality zdravotní péče a v neposlední řadě také tématem etiky a korupce ve zdravotnictví. Živá diskuse se zaměřila zejména na otázku korupce a její intenzity v Českém zdravotnictví. Podle odborníků je podchycení korupce ve zdravotnictví v analytických studiích zatím bohužel sporadické, spolehlivá data neexistují a o skutečném výskytu korupce v České republice toho proto mnoho nevíme.  Ekonomická kvantifikace korupce je úsilím poměrně zcela novým a dosud neprobádaným. Existující ekonomické analýzy korupce ve zdravotnictví zpravidla spíše argumentují na základě jednotlivých příkladů a zkušeností. Hodnocení tohoto jevu navíc nemůže být černobílé. Často uváděná forma korupce ve formě marketingových pobídek farmaceutických firem, která spočívá v „motivování“ lékařů při předepisování léků ve formě podpory výjezdů na zahraniční konference, totiž současně znamená pozitivní přínos pro vzdělávání zdravotnického personálu a souvisejícího usnadnění přenosu zahraničních poznatků do ČR.

Odborníci v závěru jednání potvrdili, že je jejich cílem, aby v pracovní verzi byla celá Zpráva o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví hotová do konce března 2008 tak, aby počátkem května mohla být prezentována na panelové konferenci. Shodli se také na tom, že budou i nadále hledat názorový konsensus a ve Zprávě se pokusí o společné hodnocení stavu zdravotnictví jako celku.