(Praha, 10. března 2008). Koncem února se již posedmé sešli odborní zástupci politických stran pro oblast zdravotnictví, aby diskutovali o stavu českého zdravotnictví. Hlavním projednávaným tématem setkání byla diskuse o zdravotnických financích. Odborníci dále projednali časový harmonogram a dohodli se, že v pracovní verzi bude celá Zpráva o stavu, vývoji a výhledu české zdravotnictví hotová do konce března 2008.

Jednání u Kulatého stolu se koncem února zaměřilo na financování zdravotnictví a zdravotní péče. Tato oblast je přitom jedna z nejméně objasněných a popsaných sfér národního hospodářství. Jedním z nejzávažnějších problémů v podchycení financování zdravotnictví je jeho dosavadní úzce rezortní chápání. Právě tento problém, na který opakovaně upozorňují různé mezinárodní instituce v čele s WHO, se pokouší připravovaná Zpráva o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví překonat, neboť na zdravotnictví nahlíží na základě multioborových přístupů. Vychází přitom z teze, že pro základní pochopení problematiky financování zdravotnictví je potřebné vycházet z toho, co je zdraví a péče o ně. Experti politických stran v tomto kontextu vyzdvihli, že rozsah činností, které jsou považovány za péči s prokazatelným přínosem pro zdraví, již dávno není omezen na vlastní formálně definovaný zdravotnický systém. Tyto intervence totiž výrazně zasahují do jiných rezortů, do oblasti životního prostředí, do dopravy a především do sektoru sociálního. Současně zdravotní stav bezprostředně ovlivňují činnosti, které provádí nemocný sám nebo je provádí jeho rodina.

Analytik projektu Mgr. Tomáš Roubal proto na jednání zdůraznil důležitost komplexního a celostního pohledu na zdravotnické finance, které je třeba analyzovat jako součást celé ekonomiky. „Pokusili jsme se statisticky zachytit zdravotnictví a související sektory z různých úhlů pohledu. Mapovali jsme výdaje ve zdravotnictví jako součást celkových veřejných a celkových soukromých rozpočtů, analyzovali jsme náklady z pohledu jednotlivých typů poskytovatelů i různých druhů péče. Vedle Systému zdravotnických účtů, jsme použili pro analýzy perspektivu Národních účtů (Evropský systém účtů ESA 1995), klasifikaci vládních výdajů COFOG, statistiky sociální ochrany ESSPROS, Statistiku rodinných účtů a celou řadu realizovaných ad hoc šetření jako je například Šetření o sociální situaci domácností. Tento přístup nám umožnil kupříkladu poodhalit, jak si stojí zdravotnictví ve srovnání s ostatními segmenty veřejných služeb, kolik investují občané do svého zdraví v porovnání s jinými spotřebitelskými výdaji nebo jaké jsou celkové výdaje na jednotlivé druhy onemocnění.“
 
Jedním z nejvíce diskutovaných témat jednání byla problematika nákladů zdravotnických zařízení, jejich dlouhodobého vývoje a struktury. Diskusi shrnul koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, Msc.: „V souladu s mezinárodními trendy se v České republice struktura nákladů zdravotnických zařízení mění ve prospěch osobních nákladů, jejich poměrná výše je však ve srovnání se zahraničím stále nižší. Osobní náklady v nemocnicích činí přes 40 %, v celém sektoru zdravotnictví se blíží polovině nákladů. Druhým největším výdajem jsou léčiva a zdravotnické prostředky, které v nemocnicích představují další třetinu nákladů. Právě spíše vysoké náklady na léky v České republice musí být hodnoceny ve vazbě na relativně nižší personální náklady. Při hodnocení nákladů zdravotnických zařízení se je třeba dívat nejen na agregátní průměrné položky, velké rozdíly jsou na úrovni zařízení místního, krajského a národní významu. Výše personálních nákladů (a jejich proporce v celkových nákladech) totiž souvisí s mírou specializace zdravotnických zařízení. Vysoce specializovaná zařízení vynakládají méně na osobní náklady, neboť používají dražší zdravotnické pomůcky a materiál. Inflace ve zdravotnictví má proto v jednotlivých rozpočtech zdravotnických zařízeních různě významné dopady.“

Připravovaná Zpráva se zaměřuje také na prognózy budoucího vývoje zdravotnických financí. Tato oblast, podle analytika projektu MUDr. Stanislava Vachka, úzce souvisí s tím, jaké budou ztráty nebo zisky produktu v důsledku zlepšování zdravotního stavu. „Stávající modely se na zdravotní péči dívají jako na spotřebu a ne jako na produkci. V důsledku zlepšování zdraví populace se ale zvyšuje také schopnost lidí vést produktivní ekonomický a sociální život a tím dochází ke zvýšení potenciálu tvorby HDP. Pokud je poskytována účinná péče, tak dochází nejenom ke zvýšení výdajů, ale může docházet také ke zvýšení příjmů do systému. Nevyužití tohoto potenciálu má pro stabilitu financování pravděpodobně nejvyšší dopad. Právě tento mechanismus se pokoušíme v modelech financování zdravotnictví zobrazit.“

V závěru jednání se zástupci politických stran dohodli, že se budou snažit v pracovní verzi dokončit Zprávu o stavu, vývoji a výhledu české zdravotnictví do konce měsíce března tak, aby následně mohly proběhnout jazykové korektury a grafická úprava. Zveřejnění Zprávy je předběžně plánováno na druhou polovinu dubna 2008. Podrobnější představení výstupů odborné veřejnosti je naplánováno na odborné panelové konferenci na počátek května 2008.