(Praha, 25. ledna 2008). Poprvé v novém roce se ve čtvrtek 24. ledna 2008 sešli odborníci politických stran na zdravotnictví, aby projednali postup dalšího zpracování Zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Experti na jednání uzavřeli diskusi ke spotřebě zdravotní péče a začali se věnovat problémům zdraví naší populace a hrozbám souvisejícím s demografickým vývojem.
V úvodu lednového setkání členové Odborného týmu projednali postup dalšího zpracování Zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Dohodli, že Zpráva by měla být připravena do konce měsíce března. Její součástí bude také hodnocení českého zdravotnictví jako celku z pohledu zástupců parlamentních politických stran. Koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. v tomto kontextu uvedl, že „budeme i nadále usilovat o získání názorů ČSSD na hodnocení stavu českého zdravotnictví a jeho financování. Opět tuto stranu požádáme o vyjádření jejich názoru na téma, které se týká nás všech bez ohledu na politické smýšlení či preference.“
Prvním ze dvou hlavních bodů společného jednání expertů byla diskuse ke spotřebě zdravotní péče specificky pak její lékárenské části. Odborníci vyjádřili názor, že systém financování lékárenské péče dnes dostatečně nezohledňuje vlastní práci lékárníků a poskytované poradenské služby. Výsledkem je, že soutěž mezi lékárnami se omezuje pouze na aspekt prodejní ceny a nezohledňuje kvalitu poskytovaných služeb. Experti diskutovali také otázku kompetencí a odpovědnosti lékárníků v kontextu přijatého opatření, které umožňuje lékárnám zaměnit předepsaný lék za jeho alternativu. V tomto kontextu se shodli na tom, že musí existovat volba pacienta využít služeb lékaře nebo lékárníka, a současně se vyslovili pro zvýšení odpovědnosti lékárníků v systému zdravotní péče.
Druhým hlavním bodem jednání byla diskuse analytických materiálů ke zdraví naší populace a jejímu demografickému vývoji. Jak uvedla analytička projektu Mgr. Martina Rokosová: „Je nesporné, že česká populace bude stárnout. To ostatně potvrzuje předpokládaný demografický vývoj naší populace dle prognóz různých mezinárodních i tuzemských institucí. Vzhledem k tomu, že se ale prognózy jednotlivých institucí podstatně liší, je zapotřebí si uvědomit, jak obtížné je odhadování budoucnosti v této oblasti. Podstatná je tak zejména diskuse předpokladů, ze kterých jednotlivé prognózy vychází. Neméně složitá je predikce budoucího vývoje zdraví naší populace. V tomto ohledu je důležité posuzovat zdraví populace nejen na základě vývoje standardizované míry úmrtnosti, ale i podle indikátorů jako je DALY, který zohledňuje počet ztracených zdravých roků života v důsledku předčasného úmrtí či v důsledku postižení plynoucího z onemocnění. Důležitější než samotná délka našeho prodlužujícího se života, je totiž jeho kvalita, zejména pak kvalita života ve stáří.“
V závěru jednání pak experti politických stran diskutovali o hodnotovém přístupu ke zdraví a zdravotnictví jako takovému. V debatě akcentovali souvislost mezi společenskou solidaritou na jedné straně a individuální odpovědností a s ní související péčí o vlastní zdraví na straně druhé. Shodli se také na tom, že péče o zdraví je veřejnou službou a že by v ní měla být řízená konkurence.
Na následujícím únorovém jednání by měla proběhnout diskuse nad materiály ke klíčovému tématu financování zdravotnictví a také bloku týkajícího se výsledků zdravotní péče. Současně budou prezentovány a diskutovány výsledky odpovědí na 30 anketních otázek.