Vedle analýzy dat a veřejné diskuse zjištěných závěrů týkajících se financování zdravotnictví je důležitou aktivitou projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví modelování budoucích výdajů a příjmů v sektoru zdravotnictví a příbuzném sektoru dlouhodobé péče. Za účelem výměny názorů proto na konci prosince 2007 v rámci projektu proběhl odborný seminář s experty Evropské komise, který se věnoval modelování dopadů stárnutí na výdaje ve zdravotnictví a dalších segmentech veřejných služeb.

Prezentace v anglickém a/nebo českém jazyce, včetně jejich krátké anotace v češtině, jsou k dispozici ke stažení.
 
Popis jednotlivých prezentací:
Giuseppe Carone, Bartosz Przywara: Forecasting and modeling of financial flows in healthcare and long-term care sector: part 1 - part 2 (Model EU-Ageing a projekce dopadu stárnutí populace na ekonomiku a veřejné finance: část 1 - část 2).

Autoři v prezentaci představují schéma modelu EU-Ageing, který zahrnuje predikce veřejných výdajů v oblasti penzí, zdravotní péče, dlouhodobé péče, školství a sociálního zabezpečení.  Projekcím výdajů penzijního systému se věnuje první část prezentace. Po předložení faktů o současných výdajích srovnávaných penzijních systémů a výsledků populačních projekcí Eurostatu autoři představují metodologii predikcí dopadu stávajících penzijních reforem na míru participace obyvatelstva na pracovním trhu a na ekonomický růst. Popsány jsou výsledky predikcí výdajů penzijního systému a rozebrány faktory, které se na změnách penzijních výdajů podílejí. Druhým prezentovaným tématem je zdravotní péče; obdobně byl analyzován současný stav výdajů na zdravotnictví ve srovnávaných zemích, metodologie projekcí a jejich výsledky. Stejným způsobem byly poté zmapovány další tři oblasti veřejných výdajů, a to dlouhodobá péče, školství a sociální zabezpečení. Nakonec byly prezentovány celkové výsledky za všech 5 oblastí, tzn. celkové rozpočtové projekce u srovnávaných zemí a země byly klasifikovány do skupin podle toho, do jaké míry je do budoucna vlivem stárnutí populace ohrožena stabilita jejich veřejných financí. V závěru uvedli autoři některá doporučení a strategie řešení problému stárnutí populace. Podle prognóz Evropské komise se v České republice do roku 2050 zdvojnásobí počet osob starších 65 let - ČR tak byla zahrnuta mezi země nejvíce ohrožené stárnutím populace (na stupnici nízké, střední a vysoké ohrožení).

Bartosz Przywara: Health care and long-term care expenditure projections for EU25 Member States (Projekce výdajů na zdravotní a dlouhodobou péči v členských státech EU25).

V této prezentaci autor opět představuje schéma modelu EU-Ageing, tentokrát se ale zaměřuje ve větším detailu na oblast akutní a dlouhodobé péče. Nejprve definuje akutní a dlouhodobou zdravotní péči, vysvětluje metodologii projekcí a specifikuje požadavky modelu na data. V rámci projekcí akutní péče jsou diskutovány jednotlivé scénáře měnícího se zdravotního stavu populace. Jsou zmíněny možnosti modelování vlivu technologického pokroku, zvyšujících se očekávání a medicínské inflace a probrány možnosti zdokonalení metodologie modelování těchto tří důležitých faktorů. Byly představeny závěry dlouhodobých projekcí výdajů na akutní zdravotní péči.
V rámci projekcí dlouhodobé péče byla opět diskutována metodologie modelu, náročnost na data a jednotlivé scénáře vývoje míry závislosti obyvatelstva s tím, že míra závislosti obyvatelstva byla identifikována jako hlavní faktor ženoucí náklady na dlouhodobou péči. Byly představeny závěry dlouhodobých projekcí výdajů na dlouhodobou zdravotní péči a opět se probíraly se možnosti zdokonalení metodologie jejího modelování. Pro Českou republiku se odhadovaný nárůst výdajů na dlouhodobou zdravotní péči do roku 2050 pohybuje mezi 0,3 až 0,9 procenty v závislosti na jednotlivých scénářích, což je vzhledem k absolutní sumě vydané na tuto péči dnes (0,17 procent HDP v roce 2006) velikým skokem. U akutní péče se očekávaný nárůst výdajů pohybuje mezi 1 až 2,4 procenty HDP (dle příslušného scénáře).

Foto z akce zde...