(Praha, 20. ledna 2008). Koncem minulého roku proběhl v rámci projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví seminář, kde se za účasti expertů z Evropské komise diskutoval další rozvoj českého predikčního modelu udržitelnosti zdravotnických financí v ČR. Experti z Bruselu na tomto semináři prezentovali závěry svého modelu, který naznačuje, že výdaje na akutní zdravotní péči ve vztahu k HDP vzrostou do roku 2050 o 1 až 2,4 procenta HDP.

U výdajů na dlouhodobou zdravotně sociální péči se počítá ještě s významnějším dynamikou tohoto růstu.

Vedle analýzy dat a veřejné diskuse zjištěných závěrů týkajících se financování zdravotnictví je důležitou aktivitou projektu Kulatý stůl modelování budoucích výdajů a příjmů v sektoru zdravotnictví a příbuzném sektoru dlouhodobé péče. Za účelem výměny názorů proto na konci prosince 2007 proběhl v Praze odborný seminář s experty Evropské komise, který se věnoval modelování dopadů stárnutí na výdaje ve zdravotnictví a dalších segmentech veřejných služeb.

Odborníci z Bruselu prezentovali na semináři schéma modelu EU-Ageing, který zahrnuje predikce veřejných výdajů v oblasti penzí, zdravotní péče, dlouhodobé péče, školství a sociálního zabezpečení.  Tento unikátní model mapuje vývoj stárnutí populace a zabývá se jeho vlivem na stabilitu veřejných financí. Zástupce Evropské komise Giuseppe Carone na základě předložených prognóz varoval: „V České republice se do roku 2050 zdvojnásobí počet osob starších 65 let.  ČR tak řadíme k zemím, které jsou stárnutím populace nejvíce ohroženy. Značná část populace v post-produktivním věku zatíží rozpočet vyšší poptávkou po péči za situace, kdy více lidí bude ze systému čerpat a méně lidí do něj bude ve srovnání se současným stavem přispívat."

Pro Českou republiku se odhadovaný nárůst výdajů na akutní zdravotní péči do roku 2050 pohybuje mezi 1 až 2,4 procenty HDP v závislosti na jednotlivých scénářích. Je to přitom spíše věk než zdravotní stav, který je tím hlavním faktorem ovlivňujícím potřebu péče a tím i nárůst výdajů. Giuseppe Carone proto poukázal na to, že by zlepšení zdravotního stavu mohlo podstatně vyrovnat negativní fiskální efekty stárnutí populace. Současně ale upozornil na skutečnost, že modelování mnoha proměnných jako jsou investice do nových technologií, růst cen ve zdravotnictví či institucionální změny systému je značně obtížné a může proto docházet ještě k výraznějšímu nárůstu výdajů.

V případě dlouhodobé péče experti Evropské komise očekávají ještě mnohem významnější dopady stárnutí populace. Odhadovaný nárůst výdajů se v tomto případě pohybuje v České republice mezi 0,3 až 0,9 procenty HDP (dle příslušného scénáře), což je vzhledem k absolutní sumě vydané na tuto péči (0,17 procent HDP v roce 2006) velikým skokem. Odpovědný analytik Evropské komise Bartosz Przywara v tomto kontextu upozornil na úzkou souvislost mezi vývojem v oblasti dlouhodobé péče a situací na trhu práce. "Rostoucí míra zaměstnanosti, zvyšující se participace žen na trhu práce, zvyšování věkové hranice odchodu do důchodu to vše vede k rostoucí potřebě formální dlouhodobé péče. Je proto potřeba sladit dva protichůdné požadavky; rostoucí potřebu poskytování a financování formální dlouhodobé péče na jedné straně a zvyšující se tlaky na stabilizaci veřejných financí na straně druhé.“

Experti z Bruselu se dále na semináři věnovali diskusi možnostem rozvoje specifického českého modelu, který je v rámci projektu Kulatý stůl vyvíjen. Jednalo se zejména o možnosti zohlednění technologického pokroku, zdravotnické inflace a zvýšeného očekávání pacientů vůči současné medicíně. V neposlední řadě účastníci semináře hodnotili samotnou vypovídací schopnost predikčních modelů  ve zdravotnictví v závislosti na limitech vycházejících z omezené dostupnosti dat a neznalosti vývoje některých faktorů. Koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc. k tomu uvedl: "Je důležité si uvědomit, že přínos modelu nespočívá v jeho schopnosti dokonale predikovat skutečný budoucí vývoj finanční bilance zdravotnictví. Model je pouze užitečným nástrojem pro získání představy o tom, jak rychle se bez politických opatření může rozdíl mezi příjmy a výdaji vyvíjet a jaké faktory bilanci zdravotnických financí nejvíce ovlivňují."