(Praha, 13. listopadu 2007). Ve čtvrtek 8. listopadu 2007 se již počtvrté sešli odborníci politických stran na zdravotnictví, aby projednali postup dalšího zpracování Zprávy o stavu, vývoji a výhledu české zdravotnictví. Podrobněji pak diskutovali problematiku struktury spotřeby lůžkové péče. Odborníci se také seznámili s průzkumy veřejného mínění ke zdraví a zdravotnictví a diskutovali možnosti jejich využití pro účely projektu Kulatý stůl.

V úvodu setkání Odborný tým projednal postup dalšího zpracování Zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví. Členové Odborného týmu se dohodli, že budou dále postupovat po jednotlivých tematických blocích s tím, že k jednotlivým tématům osloví odborné organizace se žádostí o vyjádření a nominaci experta. Současně se seznámili s náležitostmi obdobných zpráv jinde ve světě. „Podíváme-li se na zahraniční zprávy, zjistíme, že každá ze zemí uplatňuje mírně odlišný přístup. Ve Velké Británii, kde je zpráva určena běžným občanům je tento dokument kratší, čtivější, obsahuje ve větší míře jednoduché grafy a indikátory. V USA mají zprávy o stavu zdravotnictví dlouhou tradici a tím i pevně danou strukturu a metodiku. Naopak v Rakousku, kde je zpráva o stavu zdravotnictví záležitostí novou, je její charakter spíše podobný statistickým ročenkám,“ řekl koordinátor projektu Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc.

Hlavním bodem společného jednání byla diskuse struktury spotřeby lůžkové péče. Právě vhodné podchycení struktury zdravotnického systému, a lůžkové péče, jako její jedné části, je totiž pro řešení otázek spojených s budoucností financování zdravotnictví naprosto zásadní. Jak uvedl analytik projektu MUDr. Stanislav Vachek: „Základním konceptem popisu financování struktury péče je systém národních zdravotnických účtů. Při analýze lůžkové péče je důležité, abychom zachytili skutečnost, která se na lůžku odehrává a nesrovnávali pouze prosté počty lůžek. Důležité je proto sledovat spotřebu ošetřovacích dnů ve vazbě na jednotlivé diagnózy a věkové skupiny. Zajímavé je také analyzovat vybrané nejnákladnější léčebné procedury a postupy z pohledu jednotkové ceny a frekvence.“ Jak vyplývá z analytických podkladů, struktura spotřeby lůžkové péče je v České republice srovnatelná s ostatními státy. To však neplatí v případě seniorské populace a stavů, které jsou velmi náročné na ošetřování a kde sektor zdravotnictví ve srovnání se zahraničním hraje v tuzemsku větší roli. Na problém spojený s léčbou vybraných geriatrických syndromů ukazují i velké regionální rozdíly uvnitř České republiky. Z debaty dále vyplynulo, že je třeba se soustředit také na otázku vhodnosti ostrého členění lůžek na lůžka akutní a dlouhodobá. Experti se přitom shodli, že rozhodující je nikoliv samotné členění, ale statut lůžka ve vazbě na personální a další náklady a že by v tomto kontextu bylo možné uvažovat o více kategoriích.

V závěrečné části jednání proběhla prezentace a diskuse existujících průzkumů veřejného mínění ke zdraví a zdravotnictví. Analytička projektu Mgr. Martina Rokosová k tomuto tématu uvedla: „Průzkumy veřejného mínění ve zdravotnictví se zabývá kupříkladu CVVM, ÚZIS či Lékařské informační centrum a agentura Inres–Sones. Hlavní omezení a problémy průzkumů spočívají v tom, zda má veřejnost na daný problém vytvořený názor, čím je její názor podložen a jak probíhá vlastní sběr dat zejména pak, jak jsou formulovány otázky a jaké je jejich pořadí. Výzkumy veřejného mínění mohou být velmi užitečným nástrojem, ale jejich výsledky je nicméně třeba brát s určitou rezervou.“ Experti se shodli na tom, že je důležité zamyslet se nad tím, zda je cílem zjištění názorů široké veřejnosti stav českého zdravotnictví nebo jeho ideální podoba a v tomto kontextu také rozhodnout o správném načasování celé aktivity. Průzkum by měla zajišťovat profesionální agentura a to v dobu, která nebude poznamenána probíhajícími reformními opatřeními.